Portréty černošských dětí nejsou v evropském umění obvyklé. Nizozemský umělec Ruud van Empel jim navíc propůjčil nevinnost a krásu. Pražská Galerie Leica do 18. dubna představuje ukázku jeho výtvarné, ve světě vysoce ceněné fotografie.
V představeném cyklu Study in Green je vedle dětské nevinnosti hlavním motivem i snová příroda blankytně modrých jezírek s lekníny či louky vlčích máků. Umělci jde podle jeho vlastních slov především o krásu.
Krása však není jediným atributem jeho fotografií. Napětí mezi skutečnými portréty a snovou virtuální krajinou podtrhuje jistá bizarnost, jež se zrcadlí v dětských očích. Empelovy děti v tom krásném ráji na úkor krásy a nevinnosti však přišly o bezprostřednost a emoce. Van Empelovy krásné i děsivé fotografie jsou v podstatě bizarním kýčem, velmi dobře se prodávají a jsou zastoupeny v prestižních veřejných i soukromých sbírkách.
-článek z mladé fronty dnes
Já osobně bych to nazvala koláží zahrad, a někde uprostřed "náhodou" se vyskytne bílé či černé dítě. Trošku naivní, kýčové, tupé, snové...
Ale v podstěně je tam něco "líbezného". V každém případě bych jsem si to dom nedala, ale jako upomínkový předmět, třeba pohlednice či záložky do knížek, tak na to by se to dalo použít.
Trošku mi to připomíná Henriho Rousseau (pohádkovo, naivě snové zahrahy, která mám ale ráda :) ).
5 komentářů:
jj máš pravdu je to trosku naivni a lehce kycovy
:-)
Mě to spíš připadá děsivý....
A mně se moc líbí holčička na té poslední fotce
Krystýnko ,ale musiš uznat že je to děsivej kýč
Jo, to uznávám, je to kýč, hroznej. Ale ta holčička je úžasná :-)
Okomentovat