nemáte taky poslední dobou pocit, že to tady nějak moc nežije??? Já se vždycky u těch vašich zpráviček nasmála a teď nikde nic,...no tak jsem se rozhodla, že vám napíšu něco o mé a Jessinčiné cestě na seminář dogfrisbee ;). Ale ještě něž se začnete soustředit na děj mého vyprávění, chci vám připomenout jednu důležitou maličkost, které jste si už jistě v minulosti všimli...nemám talent na psaní a už vůbec né na vtipné vložky, takže nudě zdar :-P.
Tak jsem se jednoho nedávného dne rozhodla, že s Jessinkou musíme zase začít s dogfrisbee, teď když už je zdravá a plná sil...no a abych si osvěžila všechny ty hody jako backhand, forehand, butterfly, brush, roller a další úchylnosti, rozjeli jsme se na seminář do Olomouce, který se konal tuto sobotu 27.9. Vláček nám ráno jel v 6:03, Jessince se sice nechtělo nastoupit, ale nakonec jsme se "rozumně" domluvili (tzn. musela jsem ji tam dostrkat ;)) a uvelebyli jsme se v prázdném kupé, otevřeli si okýnko a kochaly se východem slunce nad políčkama :)...Jessince se asi nelíbila ta prázdná sedadla, takže si drze jedno zabrala (jó kdyby to viděla průvodčí, ta by se asi divila :D). No nakonec jsme úspěšně vystoupili v Přerově a šli na nástupiště, kde nám měl jet další vláček do Olomouce...než přijel, mohli jsme shlédnout jednu atrakci a to nahý zadek nějakého týpka na vedlejší koleji...prostě paráda, hned takové šoky po ránu...no dále komentovat nebudu ;).
Tak jsme v pořádku dorazili do Olmecu a tam už nás vzala Lucka (pořadatelka akce a taktéž majitelka šikovného chodského psa) autím a rozjeli jsme se na místo konání. Celý den byl naprosto super,...nejdřív si hafíci trochu pohráli, pak jsme házeli bez psů...učili se různé hody a tríčky no a odpoledne už jsme to zkoušeli i s hafíkama :)...a pak ještě na závěr jsme dělali různá cvičení, které byte museli zažít, ale byla to sranda...(skákali jsme přes sebe, abysme procvičili overy, taky jsme běhali dokolečka a házeli si přitom diskem, no a super bylo házet diskem do kruhu...když člověk prohodil disk kruhem v dalším kole už házel z větší vzdálenosti...a mimochodem ženský byli lepší :D...)...no a na vlak jsme se dostali v 18hod večer...tak tak jsem ho stihla a musím říct, že doteď nevím jestli jsem opravdu nastoupila do správného vlaku,...každopádně do České Třebové jsem se dotala, i když trochu pozdě, ale vláček do Vídně měl 10 minut zpoždění, takže jsme ho stihli (mimochodem na zpáteční cestě, Jessinka nastupovala do vlaku na výbornou :)). Já jsem tam jako obvykle trapčila, protože jsem se bála, že mi ujede a nemohla jsem najít tu blbou tabuli...no však mě znáte ;). Ve vlaku byl milý a hezký průvodčí ;)...který mi dokonce odpustil doplatek za cestu, protože jsem si v Brně kupovala zpáteční jízdenku, ale ta byla přes Prostějov a já jela přes ČT...no trochu jsem si zajela, to se občas stává, ale když Vám to řekne idos, tak nevěřte mu :D.
Každopádně jsem na sebe pyšná, že jsem všechno zvládla a nějakým způsobem jsem se dostala domů...ach ty vlaky, to bude jednou moje prokletí :D...
Nakonec jsem se včera probudila celá rozlámaná,...ty dogfrisbee hody jsou někdy fakt dost náročný ;),...takže je jasné, že jsem se v Olomouci neulejvala :-P.
Tak ještě pár foteček na závěr,...já jsem teda s sebou foťák neměla, takže fotky jsou půjčené ;)
