28. února 2008
*žluťásku,žluťásku
tak nějak sem se chytla skoro jarního počasíčka a míšiné seriie motýlů a nemohla sem odolat...
....no nejsou to křásný breberky...
* KRIZE :-()
Musím se s vámi podělit o dnešní otřesný zážitek.
Byla jsem nakupovat v jednom nejmenovaném obchodě, Interspar. A dostala jsem neuvěřitelně véééééééélkou chuť na Kočičí jazýčky, a oni je NEMĚLI!! Ani jednu jedinou malilinkatou krabičku. Hrůůza! No, prostě krize největší, sice jsme svůj žal zaplácla sojovou tyčinkou, ale jazýčky jsou jazýčky, to mi potvrdíte. Mám na ně krásný vzpomínky z dětství, tak jsem si je čela oživit, a nebylo mi to dnes dopřáno. Chjo :( . Asik je zažaluju:).
* Záchvat můzy
Rozhodla jsem se, že se musím pochlubit novým výtvorem. Páč mě to stálo moc hodin práce a taky dvakrát propíchlý palec. Aspoň ta chřipka má nějaký užitek, když už ležím a nemůžu nic jinýho dělat :)
26. února 2008
* Velké plavčení :)
Nemohla jsem se s vámi nepodělit o pár foteček z Matýskova velkého plavání ve vaně...pomalu se chystá na 100m kraulem v bazénu :)* Kdo si maluje, nezlobííííí ..... :o)
Našla jsem úžasný stránky s omalovánkama, až se mi zastesko po přednáškách... chjo.... Není nad to strávit nudnou přednášku nějakou užitečnou a činnorodou prací. Třeba vymalováváním ;)
Takže naklusejte do papírnictví, ořežte pastelky a jdem na to :)
25. února 2008
* TUESDAY
Mrkněte na Myspace Marka...objevila se tam nová písnička :) TUESDAY...a myslím, že se mi líbí...doooouuuufáááám, že to nové CD bude k prodeji na tom koncertě v březnu...;)24. února 2008
* Porňo bez hvězdičky :o)
Začalo to nevinným Člověčem nezlob se:o) a skončilo to tříhodinovým rachtáním ve vaně:).
Mysleli jsme si s Marky, že výhra nám bude souzená, jenže opak byl pravdou... a jelikož jsme se mermomocně chtěli vsadit, tak jsme taky na to dost dojeli:).
A jaký byla ta sázka? Umýt Martinovi auto v plavkách (plavky jsme vážně neměli - v únoru, tak spodní pradlo, prošlo). A jak jsme tam tak něžně bosky umývali to Ferari:), tak nám úúplně znecitlivěly nožky, tak jsme za to čeli napustit vanu. A akční Martin nás sice odnes až do vany, za což mu vlstně děkujem:), že Marky? Ale koupat se v tom spodním prádle není až taková slast:)...
Myčky v akci
Myčka pózuje
Zahříváni nožek v horké koupeli
Po jednom panáku vodky, prostě nám to sluší
Zajídáme alkehol, aby nám tak rychle nestoupla hladinka:)
:o)
=)
To mi ta zákeřná buchta vyskočila z talířku a spadla do vany:)
Mysleli jsme si s Marky, že výhra nám bude souzená, jenže opak byl pravdou... a jelikož jsme se mermomocně chtěli vsadit, tak jsme taky na to dost dojeli:).
A jaký byla ta sázka? Umýt Martinovi auto v plavkách (plavky jsme vážně neměli - v únoru, tak spodní pradlo, prošlo). A jak jsme tam tak něžně bosky umývali to Ferari:), tak nám úúplně znecitlivěly nožky, tak jsme za to čeli napustit vanu. A akční Martin nás sice odnes až do vany, za což mu vlstně děkujem:), že Marky? Ale koupat se v tom spodním prádle není až taková slast:)...
Myčky v akci
Myčka pózuje
Zahříváni nožek v horké koupeli
Po jednom panáku vodky, prostě nám to sluší
Zajídáme alkehol, aby nám tak rychle nestoupla hladinka:)
:o)
=)
To mi ta zákeřná buchta vyskočila z talířku a spadla do vany:)
20. února 2008
* Deník šílené vedoucí IV.
Vzpomínky na Berušku....
Už jsem se na to chystala dlouho. Zavzpomínat na moje první auto, pro všechny známé jako Beruška neboli škoda 105 L. Nedávno totiž uplynul rok od jejího odchodu na věčnost.
Naši pořídili berušku na podzim 1990. Bylo to bojové vozidlo, zvládala s přehledem každý terén a překážky. Pamatuji doby, kdy jsme jezdili s Beruškou na dovolenou tím způsobem, že byla plná až na půdu, v autě nás jelo šest lidí bez problému, žádné pásy, sedačky, nic... a všechno šlo. Projeli jsme s ní takřka celou republiku .
Po šestnácti letech služby mi byla Beruška přiřazena na dojetí a dožití. Bylo léto 2006, já čerstvý řidičský průkaz, de fakto, jsem jej neměla ještě ani v ruce a vyprosila jsem si Berušku na tábor jako zásobovací vozidlo. Kdyby tatík tušil, co budem s Beruškou provádět, tak mi ji v životě nepůjčí :) Denně jsme v ní vozily vodu, nákup, obstarávaly vše potřebné i nepotřebné. V zhledem k tomu, že jsem sice měla hotový řidičák, ale neměla jsem ještě hotovou tu úžasnou plastikovou kartičku, musely delší cesty s ní jezdil Julča a Sopťa.
Musím nechat, Beruška si s námi opravdu užila. Vzpomínám si jak s ní Míša jela na zataženou ruční brzdu z Doubravníku až do Nedvědice a děsně jsme se divily, proč se za námi tak kouří... na zpátek jsem to musela odřídit já, Míša odmítala po tomhle "incidentu" sednout za volant. :)
S ruční brzdou máme s Marky taky zážitek, když jsem se snažila vyjet náš oblíbený kopeček, s autem plným vody, a děsně jsem se divala, proč to vůbec nejede.... prostě jsem neodbrzdila, že...
Pak se nám zasekly přední dveře u spolujezdce a muselo se vystupovat staženým okýnkem.
Nehledě na to, že po jednom nákupu, kdy pršelo, už nebyla sjízdná obvyklá cesta, jsem zvolila cestu trošku víc terénem. Marky na to dodnes vzpomíná, nevím jestli s hrůzou, či úsměvem :) ... Vzaly jsme to opravdu cestou necestou,výmolem a krtincem a už nám zbýval pouze menší kopeček na hřiště a pak už jen cílová rovinka... No, prostě jsme se zasekly s Beruškou na hraně svahu a hřiště... po vystoupení a obhlédnutí terénu jsem konstatovala... To zvládnem... nasedla a zařadila za jedna, podržela spojku, přidala plyn a už jsme to hrnuly. Po zvládnutí této "překážky" jsme radši zastavily a zkontrolovaly škody .... nikde nic... Jen jsem suše konstatovala.....No tak jsme to tu trochu provoněly mateřidouškou,no.... sedla za volant a jela.... Marky na mě jen koukala a mlčela.... Divím se doteď, že se se mnou nebojí jezdit... :)
Ke konci tábora se celkem zlepšilo i počasí a tak jsme toho využily na nafocení Pirrely katalogu s Beruškou.... Myslím, že foto se celkem povedlo :) a Tája nám všem dokázala, že je prostě rozená modéééélka :)
Ještě teď se divím, že jsme neprorazily střechu auta při tom focení :)))
A to by snad zatím mohlo stačit, ne?
:) snad jen dodám...Budiž ji vrakoviště lehké .... .
Už jsem se na to chystala dlouho. Zavzpomínat na moje první auto, pro všechny známé jako Beruška neboli škoda 105 L. Nedávno totiž uplynul rok od jejího odchodu na věčnost.
Naši pořídili berušku na podzim 1990. Bylo to bojové vozidlo, zvládala s přehledem každý terén a překážky. Pamatuji doby, kdy jsme jezdili s Beruškou na dovolenou tím způsobem, že byla plná až na půdu, v autě nás jelo šest lidí bez problému, žádné pásy, sedačky, nic... a všechno šlo. Projeli jsme s ní takřka celou republiku .
Po šestnácti letech služby mi byla Beruška přiřazena na dojetí a dožití. Bylo léto 2006, já čerstvý řidičský průkaz, de fakto, jsem jej neměla ještě ani v ruce a vyprosila jsem si Berušku na tábor jako zásobovací vozidlo. Kdyby tatík tušil, co budem s Beruškou provádět, tak mi ji v životě nepůjčí :) Denně jsme v ní vozily vodu, nákup, obstarávaly vše potřebné i nepotřebné. V zhledem k tomu, že jsem sice měla hotový řidičák, ale neměla jsem ještě hotovou tu úžasnou plastikovou kartičku, musely delší cesty s ní jezdil Julča a Sopťa.
Musím nechat, Beruška si s námi opravdu užila. Vzpomínám si jak s ní Míša jela na zataženou ruční brzdu z Doubravníku až do Nedvědice a děsně jsme se divily, proč se za námi tak kouří... na zpátek jsem to musela odřídit já, Míša odmítala po tomhle "incidentu" sednout za volant. :)
S ruční brzdou máme s Marky taky zážitek, když jsem se snažila vyjet náš oblíbený kopeček, s autem plným vody, a děsně jsem se divala, proč to vůbec nejede.... prostě jsem neodbrzdila, že...
Pak se nám zasekly přední dveře u spolujezdce a muselo se vystupovat staženým okýnkem.
Nehledě na to, že po jednom nákupu, kdy pršelo, už nebyla sjízdná obvyklá cesta, jsem zvolila cestu trošku víc terénem. Marky na to dodnes vzpomíná, nevím jestli s hrůzou, či úsměvem :) ... Vzaly jsme to opravdu cestou necestou,výmolem a krtincem a už nám zbýval pouze menší kopeček na hřiště a pak už jen cílová rovinka... No, prostě jsme se zasekly s Beruškou na hraně svahu a hřiště... po vystoupení a obhlédnutí terénu jsem konstatovala... To zvládnem... nasedla a zařadila za jedna, podržela spojku, přidala plyn a už jsme to hrnuly. Po zvládnutí této "překážky" jsme radši zastavily a zkontrolovaly škody .... nikde nic... Jen jsem suše konstatovala.....No tak jsme to tu trochu provoněly mateřidouškou,no.... sedla za volant a jela.... Marky na mě jen koukala a mlčela.... Divím se doteď, že se se mnou nebojí jezdit... :)
Ke konci tábora se celkem zlepšilo i počasí a tak jsme toho využily na nafocení Pirrely katalogu s Beruškou.... Myslím, že foto se celkem povedlo :) a Tája nám všem dokázala, že je prostě rozená modéééélka :)
Ještě teď se divím, že jsme neprorazily střechu auta při tom focení :)))
A to by snad zatím mohlo stačit, ne?
:) snad jen dodám...Budiž ji vrakoviště lehké .... .
18. února 2008
* Skafandr a motýl
Jean-Dominique Bauby byl úspěšný muž, na vrcholu svých sil. Vedl francouzskou pobočku časopisu Elle, měl dvě děti, milenky a obdiv okolí. 8.prosince 1995 ho uvrhla těžká srdeční příhoda do hlubokého komatu. Když se z komatu dostal, všechny jeho motorické funkce byly nenávratně poškozeny. Uvězněn ve vlastním těle se nemohl hýbat, mluvit ani dýchat bez cizí pomoci. Jediné, čím mohl na svém bezvládném těle hýbat, bylo jeho levé oko, které se stalo jeho spojením s vnějším světem, s lidmi, se životem...Mrkáním oka upozorňuje na písmenka abecedy, kterou mu stále dokola opakují lidé okolo něj, tvoří slova, věty, celé stránky...Svým okem nakonec píše autobiografickou knihu "Skafandr a motýl". Zpoza skafandru, ze kterého se nemůže hnout, Jean-Dominique ve filmu někdy humorně, sarkasticky a s nadhledem, někdy dojatě a s rozčarováním popisuje svůj život před nehodou, život, který může skrze slova prožít znovu a svůj současný život zúžený na vidění jedním okem. Náhradou je mu vysněný imaginární svět, jediné místo, kde se hýbe a ve kterém může dělat co chce, kde chce a s kým, kde létají motýli...
Režie: Julian Schnabel
Hrají: Mathieu Amalric, Emmanuelle Seigner, Marie-Josée Croze, Max von Sydow
Přběh: Dojemný, ale i humorný snímek o vůli, touze něco dokázat a sebereflexi muže, který se stal vězněm ve vlastním těle.
Francie/USA 2007, autobiografické drama
* Jedinečný odkaz...
Marky mi poslala dokonalej odkaz: http://zena.atlas.cz/muz/ ...Vřele doporučuju, je to celkem pěkné pokoukáníčko...:D
17. února 2008
* OPRÁŠIT TRIČKA !!!!!!!!!!! :)
Ahojte děvčata:)
Mám pro vás vynikajícnou zprávu (pro ty, ke kterým se to ještě nedostalo...)
15. března ve 20:00 ve Staré pekárně bude náš milovaný a krásný Ir Mark Geary :)
Podmínkou účasti (pro neznalé) je tričko s napisem: I love Mark (místo love máme srdíčko, ale asi nejsem schopná ho tam propašovat...:) ) Jinak pro znalé to znamená tričko s tímto oním nápisem najít, vyprat, vyžehlit a navonit :)
Lupeň stojí (tuším) 150kč, no každopádně by to nemělo přesáhnout 200:)
Takže piště do diářů: 15.3. sraz v 16:30 pod hodinama (pod těma na hlaváku, Marky) a vyráží se směr ALOHA, kde se bude konat rozehřívací kolo :) (vyhrazuji si právo na změnu:))
Na koupi lístků se ještě nějako domluvíme;)
Jinak se na Myspace objevila informace, že už bude nové CD...mělo by se jmenovat OPIUM:)
Takže já se těším, co za opium si pro nás Mark nachystal na toho patnáctýho:)
Jo a nesmíme vyrazit bez foťáku, aby to nedopadlo jako v létě...takový krásný fotky to musejí být...:-( Jak jinak, když sme na nich my, že:)
13. února 2008
11. února 2008
* Hérečka - Matýsek
Po velkém nátlaku, přidávám pár foteček k pokochání...Matěj roste jako z vody, čím dál tím víc řve a baští:D
Velké koupání...Matýsek má ráchání rád:)
No, řekli byste, že mu včera byly dva měsíce??
Jak uspat dítě, snadno a rychle:D
Sněhová koule:D
Velké koupání...Matýsek má ráchání rád:)
No, řekli byste, že mu včera byly dva měsíce??Jak uspat dítě, snadno a rychle:DSněhová koule:D
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
