musím se s vámi podělit o pár foteček naší modrooké, blonďaté mediální hvězdy:) Z Matýska se stává malý neposeda...teda spíš vlastně "nepoleha"...protože to ležení už se mu vážně nelíbí...bratr to komentoval slovy že, po šesti měsících ležení by se nám to taky nelíbilo...:)...sedět bez pomoci ještě ale nezvládá...takže si vymrčuje neustálou pozornost...je zvědavý jako opice a neustále hladový... Ranní budíček o půl šesté u nás není žádnou výjímkou...jestli nám nebylo líp, když mu byli 4 dny a neustále spal...:) Ale neměnila bych...je to naše malé "rozptýlení" a to do slova...když mi ho mamča dá někdy pohlídat, tak se nestihnu ani převlíct z pyžama...:)
Ale k tomu přechodu na pevnou stravu...Matýskovi už přestává stačit mlíko od mamči, takže doplňujeme kašičkou...a když nás někoho vidí u jídla, hází takový obličeje, že byste mu věřili, že 14 dní nejedl...dneska dostal ochutnat okurek...asi mu chutnal, protože se do něj zakousl svými bezzubými dásněmi a nechtěl ho pustit...:) Minule ukradl mamce z talíře kyselý okurek...člověk by řekl, že mu nebude chutnat...ale ono ne...mám takový neblahý pocit, že z něj bude malý Otesánek...mámu sem snědl, tátu sem snědl...a Tebe, Míšo taky sním...:) Takže kdybych se dlouho neozývala, nejspíš najdete v mém pokojíku jenom pár ohlodaných kostí...:)
Matýsek a párek...:)...všichni přežili ve zdraví...včetně párku...:)
Večerní kašička s jalíčkem a fenyklem:) Byl už tak unavinkanej...:)
A večerní kašička po druhé...čekala sem, že mu to poleze i ušima...a hrozně se u toho nařehtala:)
Americký úsměv pro média:) Jedna z mála fotek, kde se ho podařilo zachytit, jak se směje...:)
A pokrývky hlavy Matýskovi sluší jako mamince...." moc, moc"...:)
Žádné komentáře:
Okomentovat